Jadranske more

Jaderské moře neboli Jadran je vedlejší část Středozemního moře, ležící mezi Apeninským a Balkánským poloostrovem. Moře zaujímá plochu přibližně 132 000 km2, dlouhé je 800 km a široké mezi 150 až 200 km. Na jihu je Otrantský průliv, široký 71 km, spojuje s Jónským mořem.

Název Jaderské (dříve též Adriatické) moře pochází od starověkého přístavu jménem Hatria nebo Atria, dnešního města Adria v deltě Pádu. Ve starověku býval Jadran též nazýván Mare Superum (Horní moře).

Geomorfologie a hloubka Jaderského moře

Severní část Jaderského moře je charakteristická poměrně malou hloubkou, která zde dosahuje 50m. Dno je zde písčité až bahnité. Směrem na jih se hloubka pozvolna zvyšuje (do Středojaderské pánve o maximální hloubce kolem 250 m). Přibližně mezi italským poloostrovem Gargano a chorvatským ostrovem Korčula probíhá Palagružský práh – podmořský hřbet s hloubkou kolem 130 m. Od Palagružského prahu na jih dno prudce klesá do Jihojaderské pánve mezi Bari a Dubrovníkem, kde hloubka přesahuje 1 200 m. Největší hloubka v Otrantské úžině se pohybuje kolem 750 m.

Dno Jaderského moře je geologicky aktivním místem kde se nachází několik tektonických zlomů. Zejména jižní část bývá postihována zemětřeseními. Východní pobřeží je tvořeno klesajícím vápencovým pohořím. Rychlost propadání pobřeží je kolem 2.5mm za rok. Z tohoto důvodu je pobřeží Jaderského moře v Chorvatsku tvořeno zejména útesy a menším počtem pláží. Naproti tomu západní část Jaderské moře je tvořena téměř zcela dlouhými písečnými plážemi.

Slanost a barva moře

Průměrná slanost vody činí 38,3% , tj. 38 g v 1 litru vody. Největší koncentrace je v jižní části moře a v severní části je o něco nižší vlivem přítoku říční vody a z podmořských sladkovodních pramenů. Je to zejména při ústí řeky Zrmanji, Krky, ve Velebitském průlivu, pod Kozjakem, Mosorem a Biokovem, u italských břehů pak při ústí Pádu.

Na barvu vody mají vliv mnohé faktory: slanost a teplota vody, hloubka, oblačnost v průběhu dne, úhel dopadu slunečních paprsků; velmi důležitým činitelem je i obsah planktonu (čím je moře biologicky chudší, tím má intenzivnější modrou barvu). Biologicky chudý Jadran má pověstnou modrou barvu (Chorvati jej proto nazývají plavý Jadran - modrý Jadran). Tuto barvu má však jen na otevřeném moři, u ústí řek je nažloutlý a u pobřeží nazelenalý. Moře je chudé na nitráty a fosfáty

Teplota Jadranu

Jadran je teplé moře. V letním období činí teplota moře při hladině 23 - 27 °C. Rozdíl mezi teplotou moře na jihu a severu jadranského přímoří je nepatrný (způsobují jej vody řeky Pádu a Soči, které moře ochlazují. Nejteplejší je v srpnu, poměrně značnou teplotu si udržuje až do podzimu. Nejnižší teplotu má v únoru. Mořská voda je na podzim a v zimě teplejší, na jaře a v létě je chladnější než vzduch, je tedy významným podnebným regulátorem.

Slapové jevy - příliv a odliv

Vliv přílivu a odlivu pro Jaderské moře je velmi malý. Nejmenší je na jihu, např. v Dubrovníku 30 cm, největší na severu, např. v Savudriji 80 cm. Přílivy na Jadranu se mění podle postavení měsíce. Za úplňku a novoluní se příliv a odliv střídá každých 6 hodin. Větších rozdílů mezi přílivem a odlivem lze pozorovat při působení větru jugo. Vítr bora má údajně schopnost někdy "odfouknout" vodu dále na moře a způsobit tak nepravý odliv. Vlny jsou s porovnáním s jinými moři spíše malé. Obvykle dosahují výšky 0.5 až 1.5m a jen naprosto vynímečně můžou přesáhnout výšky 5m.

Privátní ubytování